Úcta ke spravedlivé soutěži

Co všechno je korupce? Použijeme-li obvyklou definici korupce, že to je zneužití moci k osobnímu prospěchu, je to málo. Zdaleka přece již nejde jenom o veřejnou oblast, korupce pronikla do soukromé sféry. Úplatek dostává zaměstnanec firmy, který bude jednat v rozporu se zájmy svého zaměstnavatele. Úplatek dostávají lékaři za to, že budou preferovat jednoho dodavatele před jinými. Firmy, které usilují o zakázku soukromého investora, se domluví a všechny nabídnou vyšší cenu, než je nutné. Ve sportu, kde se má čistě pro zábavu ukázat, kdo je lepší v nějaké disciplíně, se korumpují hráči i rozhodčí, takže nevyhrává nejlepší. sipy3txt.png (348205 bytes)

Slovo korupce pochází z latinského ‚coruptio‘ zkaženost, zvrácenost. Co se korupcí pokazí? Co se zvrátí? Korupce kazí férovou spravedlivou soutěž.  Korupce znamená tajnou dohodu, že si nebudeme konkurovat. Místo férové soutěže, která dává přednost těm nejlepším, vyhrávají ti špatní. Ale na to nakonec všichni doplatíme. Přesnější definice rozumí korupcí jakékoli ovlivňování spravedlivé soutěže.

Dokud byla korupce pouze selháním jednotlivce, stačilo, když byla stíhána a trestána. Jenže korupce si vytváří vlastní struktury. Není selháním jednotlivce, ale výsledkem promyšlené spolupráce rozsáhlých struktur. Cílem je narušit pravidla hry. Vědomým cílem je zabránit, aby se hrálo fair play. Korupce již není jen záležitostí jednotlivců, stala se organizovaným zločinem.  Zdaleka tedy nestačí, když budou jednotlivé případy korupce odhaleny a stíhány, tím se nepodaří napravit narušený systém.

Jakmile stát uzákoní nějaká pravidla a okamžitě vznikají nepsaná antipravidla, která umožňují korupčním strukturám narušit princip spravedlivé soutěže.

Bude záležet na tom, zda se najdou lidé, pro které je spravedlivá soutěž posvátným principem. Motivem pro etické rozhodování býval často náboženský systém. Protože naše společnost žádný společný nemá, záleží na tom, zda dokážeme etická pravidla uchopit racionálně, zda dokážeme formulovat důvody, proč jednat férově. Etické rozhodování není záležitostí pocitů, ale zcela racionální kaskádou otázek a argumentů, které nakonec vedou ke správnému rozhodnutí.

 Ve slušné společnosti politikové, kteří nejsou schopni kdykoli zopakovat a odůvodnit postup etického rozhodování by neměli dostávat podporu ve volbách. Podnikatelé, kteří ve slušné společnosti poruší pravidla etiky, by měli být potrestáni ztrátou důvěry na trhu. O případech porušení etických pravidel jsou novináři povinni vést veřejnou kvalifikovanou diskusi. Veřejnost by měla být informována i o významných případech správného etického postupu a jeho odůvodněním.

 

 zpět